Město leží ve středním Slovensku a je centrem historického regionu Novohradu.
První písemná zmínka o Lučenci pochází z roku 1247. V polovině 16. století se zde rozšířilo silné reformační hnutí. V roce 1622 Lučenec vypálili vojáci Gabriela Betlena. Dalším problémem v 17. století byly navíc od jihu přicházející turecké výboje. V 17. a 18. století získal Lučenec od tehdejšího císaře Leopolda I. právo organizovat trhy. Během revolucí v roce 1849 byl Lučenec vypálený ruskou carskou armádou. Vyhořel i kostel, takže musel být přestavěn - přestavba proběhla v neogotickém stylu. V 2. polovině 19. století zde začaly vznikat první závody a továrny. Na železniční síť byl připojen v roce 1871. Na konci století pak ještě vznikla nová radnice. Roku 1899 zasáhla město povodeň. Po druhé světové válce došlo k obnově i rozvoji města, zároveň byly ale zničeny architektonicky cenné domy.
Nejstarším náměstím ve městě je Kubínyiho náměstí. Jeho dominanty jsou Kalvínský a Katolický kostel, ve kterém byl roku 1851 nalezen lučenský poklad. Ve městě můžeme navštívit Novohradské muzeum. Římsko-katolický hřbitov byl založen roku 1755. Starý židovský hřbitov u Tuhárského náměstí založili roku 1823. V Lučenci najdeme i synagogu. Městský park se nachází na jihozápadě města a byl založený roku 1884. Nachází se zde pomník na uctění padlých v okolí Lučence při bolševickém vpádu roku 1919. Kromě klidných procházek či posezení na lavičkách má návštěvník k dispozici i pohostinné zařízení. Blízko něj se nachází jezírko s kachnami a bílými nebo černými labutěmi. Mezi atrakce parku patří i v klícce umístění pávi.
Ve městě se vyrábí víno, a to z révy pěstované na nedalekých vinicích.