První aktivity dnešního Divadla Petra Bezruče spadají do poválečného období roku 1945. Režisér a dramatik Oldřich Daněk, výtvarník Otakar Schindler, herečka Štěpánka Ranošová a další tehdy sestavili recitační pásmo z české poezie "Chléb s ocelí" a uváděli je v bývalém sále Divadla loutek na Masarykově náměstí pod označením Kytice. Profesionální divadlo pro děti a mládež Divadlo mladých pak bylo založeno 1. prosince 1945 pod vedením Karla Dittlera premiérou pohádky "Jak se Honza učil bát". Sídlilo v bývalém Katolickém domě na Přívozské ulici a bylo po deseti letech definitivně označeno za Divadlo Petra Bezruče. V současnosti se Bezruči snaží reagovat na problémy konkrétního místa, ve kterém působí – průmyslová aglomerace na pomezí tří států – a inspirovat se jimi. Jednou z nejvýraznějších inscenací této dramaturgické linie se stal Bezruč?! ostravských autorů Jana Balabána a Ivana Motýla. Vedle klasiky a titulů pro děti divadlo nabízí i české či světové premiéry současných her nebo svérázné či kontroverzní dramatické texty, které se jiným souborům mohou jevit příliš dekadentní, příliš podivné, příliš odvážné.