Předchůdcem  empírového Boskovického zámku byl původně dominikánský klášter, který byl v  letech 1819 až 1826 přestavěn Františkem Xaverem z Ditrichsteina. V roce 1856 se do držení dostali hrabata Mensdorff-Pouilly, kteří jej vlastnili téměř sto let než jím byl v roce 1950 znárodněn, v roce 1991 v rámci restituce jim byl zámek opět předán do jejich vlastnictví a patří jim dodnes. Na zámku je 18 sálů, ve kterých jsou dochovány dobové kresby (látkové tapety, iluzivní malba, jemné štuky) a také domovní kaple Panny Marie Růžencové (z původního kláštera). Hrad Boskovice pochází z poloviny 13. století, tehdejšími majiteli byli páni z Boskovic. Na konci 14. století přešlo vlastnictví do držení pánů z Kunštátu, kteří začali původní hrad přestavovat na středověké sídlo. Rytíři ze Zástřizl sídlili na hradu od pol. 16. století, na konci 17. století se hrad dostal do rukou Dietrichsteinů. Hrad byl obýván až do r. 1729, ale kámen z hradu byl používán na budování nového sídla Dietrichsteinů. Svou podobu hrad ztrácí definitivně po r. 1733 a začíná chátrat. Ve 30.letech 18.století došlo ke stržení střech a zdivo bylo rozebíráno na stavbu budov ve městě. Zajímavostí hradu je 26 metrů hluboká studna, kterou pohání dřevěné šlapací kolo.