Hrad se poprvé vzpomíná v první polovině 13. století v listině krále Bela IV, kdy ho panovník daroval šarišskému pánu Tékusovi. Později se stal majetkem rodiny Turnianskovců. Roku 1357 byl přestavěn Jánem Turnianským. Když roku 1406 tento rod vymřel, na hrad získal nárok Štefan Šafár z Branča. Od něj se hrad dostal do rukou známé gemerské rodiny - Bebekovců - kteří ho vlatnili až do roku 1440, kdy se ho zmocnila vojska Jána Jiskry. Ti se tu zdržovali asi do roku 1458. Roku 1576 ho koupil Imrich Zápoľský, který byl jeho majitelem do roku 1531. V dalších letech hrad často měnil majitele. Zřejmě v důsledku tureckého nebezpečí se v letech 1540-1550 budovalo nové opevnění hradu. Hrad byl začleněn do protiturecké obranné linie. I naproti zesílenému opevnění ho Turci roku 1652 dobyli a jeho majitele odvezli do zajetí. Zároveň bylo vypleněno i samotné městečko. Hrad byl zbouraný na konci 17. století na rozkaz generála Schultza poté, co ho vybojoval od Imricha Thökölyho. Hrad už nebyl nikdy obnoven. Z architektonického hlediska byl hrad budovaný ve více etapách. Nejstarší část byla gotická, ze které se zachovala hradní věž. Později byl postaven palác. V období renesance bylo postaveno, a do současnosti je dobře zachovalé, protiturecké opevnění s dělovou baštou.