Město Komárno leží na jihu Slovenska u maďarské hranice, na soutoku řek Dunaje a Váhu.
Na strategickém místě, kde se Váh vlévá do Dunaje existovalo souvislé osídlení, které bylo pod uherskou vládou již v 10. století. Později zde byla vystavěna pevnost, která je doložena již v 16. století. Ta byla jednou z nejvýznamnějších v celém tehdejším Uhersku. Nebyla nikdy dobyta silou a patřila k významným bodům vojenského odporu proti postupujícím vojskům Osmanské říše. V 17. století byla hned vedle původní postavena nová pevnost. Roku 1745 se Komárno stalo svobodným královským městem. Barokní město bylo roku 1763 a 1783 zničeno velkým zemětřesením. Město bylo čistě maďarské až do roku 1918. Ačkoliv vyhlášením Československa se stalo součástí nové země Slovenské, Maďaři se ho nechtěli vzdát a vypukl tak ozbrojený boj, který byl nakonec neúspěšný. Původní jedno město bylo rozděleno na dvě. Komárno se stalo významným přístavem na Dunaji. Maďarská menšina tu však stále zůstává, čítá kolem šedesáti procent. Město tak má do jisté míry maďarský charakter.
Město skýtá mnoho stavebních památek a významný přístav na Dunaji s velkými loděnicemi. Za shlédnutí stojí barokní domy s klasicistní úpravou, barokní pravoslavný kostel nebo klasicistní stavba typu rotundy. Dominantou města je hrad Komárno, renesanční protiturecká pevnost, která vznikla rozšířením středověkého hradu. Hrad je národní kulturní památkou. Bohaté dějiny Komárna a okolí, život a dílo osobností, které se vážou k městu, dokumentují expozice Podunajského muzea v Komárně.
Komárno nabízí obyvatelům a návštěvníkům odpočinek v termálním koupališti, které má dva aktivní prameny s teplotou vody 42°C a 30°C. Termální voda obsahuje minerální látky, které mají velmi příznivé účinky na kloubní, revmatické a ženské choroby.