Město leží v severozápadní části Slovenska, na rozhraní Javorníků a Kysucké vrchoviny, na pravém břehu řeky Kysuca.
Nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1244. Obyvatelé se tehdy živili zejména zemědělstvím, chovem ovcí, obchodem a řemeslnou výrobou. Město v 19. století upadalo následkem povodní, požárů, ale také díky početnému vystěhovalectví v celém regionu. Po požáru v roce 1904 zůstalo ve městě jen 30 domů. Hospodářský rozvoj města nastal až po druhé světové válce. V Kysuckém Novém Městě se rozvinul především strojírenský průmysl.
Historické centrum města je zachované a skládá se z pěší zóny (Belanského ulice), která ústí na náměstí Svobody. Náměstí má čtvercový půdorys, z jehož úhlů radiálně vycházejí ulice. Domy byly postavené v 17. století. Je zajímavé svým podloubím. Také se zde konaly týdenní trhy a jarmarky. Tradice konání Jakubovských hodů přetrvala od roku 1666 až dodnes. Ve středu náměstí se nachází starý městský dům a socha sv. Jana Nepomuckého, ochránce města. Na rohu náměstí stojí římskokatolický kostel sv. Jakuba, který byl postavený roku 1284. Jeho součástí je Kaple sv. Kříže z roku 1740. Před kostelem je umístěn barokní pískovcový kříž, který vznikl roku 1796. Na Belanského ulici se nachází Mariánský kostel postavený roku 1817. Z památek v blízkém okolí je nejvýznamnější renesanční Klášter ze 16. století v Radoli. Nachází se zde muzeum. Známá je také renovovaná budova starého pivovaru z 2. poloviny 17. století na Mlýnské ulici s čapím hnízdem. Naproti této budově stojí další pivovar (dnes hasičská zbrojnice). Na památku vyhoření města (1904) byl na Nábřežní ulici roku 1944 postaven pomník. Na začátku 19. století vznikl ve městě židovský hřbitov. Do dnešní doby se však zachovalo jen několik pomníků.