Ves Klatovy v Šumavském podhůří vznikla ve 2. polovině 12. století při obchodní cestě mezi Bavorskem a Starým Plzencem. Ve 13. století založil Přemysl Otakar II. nedaleko vsi královské město. To mělo pravidelný šachovnicový půdorys s velkým čtvercovým náměstím a důsledným městským opevněním zdokonalovaným v průběhu 13. - 16. století. Město se stále zvelebovalo. Začala výstavba Černé a Bílé věže, radnice, farního chrámu a nových městských domů. Dobu rozkvětu ukončila až třicetiletá válka. Na začátku 19. století Klatovy zcela změnily svoji architektonickou tvář, bourá se část opevnění, brány, zasypávají se příkopy. Výstavba nových železničních a silničních koridorů přispěla k rozvoji mezinárodního obchodu. Klatovy opět začaly společensky i kulturně vzkvétat. Symbolem města se stala Černá věž v rohu náměstí, postavená v letech 1547-57. Byla symbolem bohatství s patřičnou okázalostí. Na ochoz v pátém patře vede 226 schodů. Odměnou za namáhavý výstup je krásný výhled na okolí, za jasného počasí i na vzdálené šumavské vrchy. Při věži stojí renesanční radnice, ale určitě nejznámější památkou jsou katakomby s mumiemi pod jezuitským kostelem Početí P. Marie a sv. Ignáce. Arciděkanský kostel Panny Marie, nejstarší historický objekt ze 13. století, byl několikrát přestavován a rozšiřován. Úpravy realizované počátkem 15. století zcela změnily jeho původní vzhled. V jeho prostorách je vystaven zázračný obraz Panny Marie Klatovské chovající na klíně malého Ježíše, která uzdravuje. Osamoceně vedle chrámu stojí Bílá věž, původně zvonice postavená v roce 1581. Po požáru v roce 1758 byla zvýšena a upravena do současné podoby.