Objekt hradu Jánský Vrch se vypíná na kopci nad javornickým sídlištěm. Sloužil hlavně pro ochranu důležité obchodní stezky vedoucí do Kladska. Patří mezi jediný zpřístupněný památkový objekt jesenického okresu. Založení hradu na Jánském Vrchu pochází z roku 1307, kdy byl majetkem svídnického vévody, poté byl odkoupen roku 1348 vratislavským biskupem Přeclavem z Pogarelu. V roce 1429 hrad dobyli a poničili v bojích husité. Hrad byl v bojích velice poškozen a jeho velká obnova a přestavba započala na konci 15. století za biskupa Jana Rotha. Ukončena byla roku 1509 Rothovým následovníkem, biskupem Janem Turzou. V průběhu těchto stavebních úprav byl také změněn název objektu, a to na počest patrona vratislavských biskupů sv. Jana Křtitele na ?Jánský Vrch?. K definitivní přestavbě původního hradu na zámek, došlo za biskupa Filipa Gotharda Schaffgotsche v polovině 18. století. Vzniká zde barokní zámek, je založena okrasná zahrada a vybudován koncertní sál oválného půdorysu. Zámek se v té době stal kulturním střediskem nejen Jesenicka ale i celého Slezska. Na zámku působilo mnoho známých umělců, od roku 1769 - 1799 také německý skladatel a houslista Karl Ditters z Diterrsdorfu. V roce 1959 byl zámek Jánský Vrch zapůjčen státu. K jeho plnému zestátnění mohlo dojít až po vzájemném vyrovnání polské a české katolické církve v roce 1984. Nyní je objekt ve správě Vlastivědného muzea v Jeseníku a Památkového ústavu v Olomouci. Zajímavým obohacením prohlídky zámku je také největší vystavená sbírka dýmek a kuřáckých potřeb v České republice. Kolem zámku je dnes veliký, velmi krásný francouzský park a vodotrysky. Z jedné strany zámku je pohled na skály a lesní prolákliny, z druhé pak nádherný výhled na Slezsko.