Zříceniny hradu Beckov se ční na skále nad obcí Beckov, na okraji pohoří Považský Inovec. Zřícenina Beckovského hradu na první pohled zaujme svou polohou. Podle pověsti ho nechal postavit Stibor ze Stiboríc pro svého dvorního šaška Becka. Jeho rostoucí význam vyústil do vybudování kamenného hradu. Na nejvyšším výběžku skály nad srázem směrem k obci postavili dva paláce a na nádvoří vysekali do skály rozměrnou cisternu. V takovéto podobě setrval královský hrad zhruba do konce 13. století. Údajně tehdy zesílili obranu hradu výstavbou hranolové věže na jihovýchodní straně. Zdokonalování fortifikace věnovali pozornost i v následujícím 14. století, kdy se hrad spolu s panstvem nakrátko stal majetkem Matúša Čáka Trenčianského. Prodlouženo bylo i starší předhradí na server. Po smrti Matúša Čáka (roku 1321) se hrad vrátil do královských rukou, ale roku 1388 přešel do soukromého vlastnictví vojvody Stibora ze Stiboríc. Ten hrad přestavěl na přepychovou šlechtickou rezidenci. Pro hrad tak nastal čas největšího rozkvětu. Změnila se silueta hradu. Vrcholem přestaveb však byla hradní kaple. Takto vybudovaný hrad představoval jedno z nejhonosnějších šlechtických sídel ve střední Evropě. Smrtí Stibora mladšího (roku 1434) vymřel rod Stiborovců po meči. Hrad se dostal do majetku rodiny Bánfiovců, jehož příslušníci v 16. století podnikli další přestavbu gotického hradu v renesančním slohu. Posilnili také obranu hradu. Kvůli rozmáhající se dělostřelbě postavili na východní straně novou dělovou baštu. Díky těmto opatřením odolal Beckov útoku Turků roku 1599, kterým se však podařilo vypálit obec pod hradem. Ničivý požár se roku 1729 přenesl i na hrad, který vyhořel a už nebyl obnoven. Beckov je národní kulturní památka. Zříceniny hradu jsou v zakonzervovaném stavu a jsou přístupné veřejnosti.