Hrad Pajštún se nachází  na jihozápadní straně Malých Karpat nad obcí Borinka.
Hrad patřil do soustavy pohraničních královských hradů, které vznikaly od 13. století na ochranu severozápadní hranice Uherska. První písemná zmínka pochází z roku 1273. Pajštúnský hrad měl štěstí na majitele. Během dvou století ho vlastnili jen tři rody. Roku 1390 ho daroval uherský král Zikmund Lucemburský jako odměnu za věrnost pánům ze Svätého Jura a Pezinka. Tento rod vlastnil pajštúnské panství až do roku 1526. Poté hrad připadl zpět králi. Za zásluhy v boji získal Pajštún od Ferdinanda I. Habsburského Gašpar Serédy ze Serede. Jako zkušený voják věnoval pozornost opevnění hradu. Nechal vybudovat mohutný dělový rondl. Od roku 1552 býval na Pajštúně hlavní kapitán Bratislavského hradu Eck ze Salmu a Neubergu. V tomto období byl hrad zmodernizovaný podle nejnovějších opevňovacích poznatků. V patě zalomené zdi se zachoval vytesaný letopočet rekonstrukce hradu - 1645. Z tohoto období se zachovaly i mohutné kamenné nosníky zdobené maskaróny. Původně jich bylo devět a podpíraly tři dvojposchoďové arkýře. Tato modernizace se ukázala jako prospěšná roku 1644, kdy do Stupavy vtrhla švédská vojska, ale Pajštún nedobyla. Koncem 17. století se stal nákladně přestavěný Pajštún nepohodlným. Majitelé se odstěhovali do opevněného zámku, který si nechali postavit v nedaleké Stupavě. V polovině 18. století hrad vyhořel. Hrad se však změnil na ruinu až roku 1810, kdy ho napoleonští vojáci pravděpodobně z rozmaru vyhodili do povětří. Z hradu se zachovala značná část zdí. Typické jsou maskaróny vpravo nad vstupní bránou.