Město leží na severozápadě Slovenska na řece Kysuca.
První písemná zmínka o městě pochází z roku 1598. Její vznik souvisí s valašským osídlováním Kysúc, které probíhalo nejintenzivněji v 16. století. Usazovali se zde i první řemeslníci a obchodníci. Rozvoj obce nepříznivě ovlivňovaly nájezdy vojsk protihabsburských povstání. Důležitý rok v historii Čadce je rok 1778, kdy královna Marie Terezie povýšila obec na městečko. Roku 1848 bojovali Slováci za národní a sociální osvobození. Nejvýznamnější událostí průmyslové revoluce byla výstavba košicko-bohumínské železnice, která procházela přes město. Hospodářský život ovlivňovaly také parní pily a od roku 1903 i Hornouherská textilní továrna. Nadějný rozvoj městečka však utlumil velký požár, ve kterém shořelo 63 domů. Výraznější ekonomický a sociální rozvoj nastal až v období po druhé světové válce.
Dominantou města je římskokatolický kostel sv. Bartoloměje z roku 1734. Také se zde nachází Kysucké vlastivědné muzeum. Novější stavby v Čadci reprezentuje Městský dům z roku 1932. Památník Slovenského povstání 1848 je umístěný na Náměstí svobody před vchodem do kostela sv. Bartoloměje. Označuje místo bývalé fary, ve které začátkem prosince 1848 sídlili představitelé SNR.
Ze sportovních akcí města je zajímavý Kysucký maratón, který je druhým nejstarším maratónem na Slovensku. Každoročně se zde na Den dětí pořádá Den sportu a kultury mládeže města Čadca. Konají se zde také oslavy výročí pobytu a působení SNR v Čadci, Kulturní léto a další kulturně-společenské akce.